Dům na konci města

Martin Maxa

F#  D#m   H  C# 
Znám F#dům na konci D#mměsta,
stranou Hod lidí a v něm C#bledá nevěsta
F#prochází řadou svých D#mkomnat
a není Hbez viny, že líné C#vteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem F#dál. D#m   H  C# 
R:G#mPár kroků F#od ráje stihne tě
Hdéšť a z tajných F#přání
je rázem jen D#miluze pouhá G#mna kůži smáčeD#m
G#mteď náhle F#bledá je ve smyčkách
Hcest ztracená F#holka
jen které D#mse do duše divná G#mpředtucha tiše Hvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo F#stát
přece D#mnejsi už holkaH mladá C# 
to F#znáš dávno D#mnejsi už holka Hmladá. C# 
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál - jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:43.51+00:00
Výsledky hledání: